Jak Jihomoravský kraj ničí lokálky
11.10.2012 sepsal Ing. Pavel Prchal
Jihomoravský kraj se
obvykle prezentuje jako region s jedním z nejlepších a nejdéle se rozvíjejících
integrovaných systémů veřejné osobní dopravy v České republice. Čím se ale už
tak nechlubí, jsou tratě se špatnou a dále zhoršovanou osobní dopravou nebo
zcela bez osobní dopravy, trať úředně převedená na vlečku a tratě úředně
zrušené a fyzicky rozebrané. Není jich zrovna málo.
Ničení lokálek můžeme rozdělit na 4 fáze, jak jsem popsal zde na příkladu dnes už neexistující lokálky Mutěnice-Kyjov, v Jihomoravském kraji "splnili plán" u některých tratí na 100 %. V následujícím odkazu lze nalézt mapu tratí (PDF, alternativně zde: PDF), které by dle kraje bylo nejlépe opustit a zrušit, a podle níž zhruba je toto také postupně po krůčcích realizováno.
Fáze první: Pokažení jízdních řádů
Železnice je síťový systém, který poskytne nejlepší službu, když vlaky projedou celou trať, v uzlech navazují na vlaky z tratí jiných a to vše v kombinaci se střídmostí ve vytváření nesmyslných přestupů tam, kde to není nezbytné.
Mimo tratí, které se už dostaly do "pokročilejších" fází likvidace a o kažení jejich jízdních řádů v minulosti se zmíním níže, jsou aktuálně ohroženy tyto úseky:
Úsek trati 244
Miroslav-Hrušovany nad Jevišovkou:
Už tak mizerný jízdní řád bude dále výrazně poničen - většina vlaků pojede jen o víkendu resp. jen v sobotu nebo jen v neděli, navečer a večer má zůstat několik spojů jedoucích jen v pracovní den (stav teď: PDF, stav plánovaný: PDF). Po zrušení vlaků z Hrušovan do Hevlína (viz níže u trati 245) v červnu 2010 (negativně ovlivnilo i počet spojů na tomto úseku trati 244) a odložení k ledu myšlenky obnovit zde spojení do Rakouska se jedná o opačný trend - roztržení sítě, tj. návaznosti na trať 246 Břeclav-Znojmo. Co se týká aktuálních návazností vlaků v Hrušovanech, ve směru na Břeclav jsou zde značné rezervy (dlouhá čekání nebo 4-minutový nepřípoj na vlak 4509 do Břeclavi), stav plánovaný není v tomto o nic lepší (jízdní řád navazující trati 246: stav teď: PDF, stav plánovaný: PDF).
Trať 254
Šakvice-Hustopeče:
Krátká spojnice stanice Šakvice na hlavní trati s šestitisícovými Hustopečemi nabízí velkou četnost vlaků v pracovní dny i o víkendu na Brno i Břeclav, kam lze dojet za méně než hodinu, do oka trkne sobotní trestuhodný nepřípoj na poslední večerní vlak do Hustopečí, ke kterému není z Brna čím dojet - vhodný osobní vlak na hlavní trati končí ve Vranovicích a rychlík, který tudy ještě loni jezdil, byl od prosince 2011 v sobotu zrušen. Zde je nově plánováno zrušit všechny vlaky o víkendu a nahradit je autobusy (stav teď: PDF, stav plánovaný: PDF), což moc nesedí s výše zmíněnou "likvidačně/rozvojovou" krajskou mapou tratí, podle které zde navrhují elektrizaci - změnili názor?
Úsek trati 262
Boskovice-Skalice nad Svitavou:
Trať zasahující do Pardubického kraje a zčásti dnes chaoticky nesoucí jiné číslo ještě nedávno obsluhovaná ucelenými vlaky z České Třebové až do Skalice, kde byly pod taktovkou Pardubického kraje nejdříve pokaženy jízdní řády, vloženy nesmyslné přestupy a v prosinci 2011 ukončena osobní doprava na úseku Moravská Třebová-Chornice-Velké Opatovice (a na přilehlém úseku trati 271 Chornice-Dzbel), čímž 2 spojené tratě s lokálním uzlem byly rozbity na 3 tratě slepé odsouzené k pomalému umírání. Právě toto započne v prosinci 2012 "péčí" kraje Jihomoravského na úseku Velké Opatovice-Boskovice - vlaky nově pojedou chaoticky, každý den jinak a dopoledne a celou sobotu pro jistotu vůbec (stav teď: PDF, stav plánovaný: PDF), zato však ten zbytek nevyštvaných cestujících místo vozu 810 poveze (tedy už pár týdnů vozí) v rámci likvidace vozidel pro lokálky vhodných "nová" Regionova, od které je možno čekat, že v zimě nevyjede kopec za Boskovicemi. Dle zkušenosti nejmenovaného pracovníka od dráhy mají být proškrtány ty spoje, kterými jezdí více cestujících, zůstat mají ty s počty menšími. V blízké budoucnosti můžeme tedy zřejmě očekávat úplné zastavení dopravy podobně už proběhnuvšímu vývoji na straně pardubické - popsáno (nejen) zde a zde. Straně jihomoravské lze za minulost vytknout projíždění zastávky Světlá od roku 2006 navzdory nesouhlasu občanů a petici, což kraj zdůvodnil autobusy projíždějícími obcí, malým počtem nastupujících a vystupujících, vzdáleností zastávky cca 500 m od okraje obce po polní cestě a neekonomičností instalovat sem označovač jízdenek, zastavit zde na znamení by prý zpomalovalo provoz. Neexistence označovače, autobusy v obci i vzdálenost platí však i pro sousední (naštěstí obsluhované) Cetkovice a nikomu to žíly netrhá. Můžeme jen spekulovat, kolik možných cestujících bylo vyštváno nepřípoji a postupným rozkouskováním jízdního řádu a tratí, děkovné dopisy je možno posílat do Brna, Pardubic a také Prahy, kde se s nimi jistě vypořádají obvyklým způsobem.
Fáze druhá: Zastavení osobní dopravy
Trať 245
Hrušovany nad Jevišovkou-Hevlín:
Trať navazující v uzlových Hrušovanech na výše zmíněnou trať 244, se kterou byly součástí spojnice Brna a Vídně (kdysi s provozem rychlíků) a jako takové jsou stavebně dimenzovány na případné položení druhé koleje. Krátký přeshraniční úsek Hevlín-Laa an der Thaya byl však koncem 2. světové války poškozen a se vznikem železné opony zlikvidován včetně mostů, plány na jeho obnovení jsou z důvodu ekonomické krize a blížícího se konce štědrých eurodotací u ledu. Osobní doprava zde skončila k 30.6.2010, což přineslo i výše zmíněné vymírání vlaků na koncovém úseku trati 244. Důvodem byl mimo jiné "nezájem" cestujících, uvedeno již nebylo, že dobré přípojné vazby byly v Hrušovanech pouze na Znojmo (a to ještě ne vždy), zatímco při cestách do Brna nebo Břeclavi se muselo často počítat s dlouhým čekáním. SŽDC, s. o. nelenila a hned na podzim 2010 spustila správní řízení o zrušení trati, které bylo později pozastaveno spolu s ostatními řízeními z důvodu plánů Ministerstva dopravy "nechtěné" tratě prodat nebo převést na obce nebo regiony. Tato "zbytečná" a "nerentabilní" trať vede kolem obrovské cihelny na sever od Hevlína, odkud jsou cihly dopravovány velkým množstvím kamiónů. Plány napojit ji vlečkou nebyly bohužel realizovány. "Nezájem" místních je možno také spatřit na následujících fotografiích (1, 2, 3, 4), kde množství lidí i přes silný déšť přišlo 29.7.2012 přivítat nostalgický vlak pořádaný Spolkem pro veřejnou dopravu na jihozápadní Moravě. Podrobnější informace o trati a její historii najdete zde a zde.
Trať 247
(Břeclav)-Boří Les-Lednice:
Trať s fešáckými nádražními budovami do obce (cca 2500 obyvatel) s turisticky velmi atraktivním zámkem. Pravidelná osobní doprava zde byla ukončena roku 1979 z důvodu plného vytížení (!) nákladní dopravou (Fruta, Poštorenské keramické závody, Fosfa, písek z Božic), k obnovení osobní dopravy došlo na krátký čas po roce 1988. Dnes zde jezdí nostalgické osobní vlaky ČD, a. s. v turisticky exponované termíny, praxe poskytování této služby za standardní tarif byla před několika lety opuštěna a je tedy třeba počítat s vyšším jízdným.
Trať 253
Vranovice-Pohořelice:
8-kilometrová trať spojující stanici Vranovice na koridoru Brno-Břeclav s městem Pohořelice (4400 obyvatel). Pravidelná osobní doprava zde skončila v prosinci 2008, přičemž dlouhé roky předtím jezdily vlaky jen v pracovní dny. Při ukončení dopravy byl tento nesmyslný argument použit i v televizní reportáži - autobus prý jezdí každý den. Člověk by skoro věřil tomu, že vlak má nějakou fyzickou vlastnost, která mu v jízdě o víkendu brání. Objektivním důvodem, na který tato trať doplácí, je, že z Pohořelic do Brna vede dálnice a přímý autobus to nad vlakem s přestupem prostě vyhraje. Kvůli křížení s dálnicí byl vybudován nadjezd trati nad ní, který nutí vlak vyjet stoupání a poté zase dobrzdit klesání, což zejména nákladní dopravu jistě zefektivní a paradoxně ještě k tomu zvyšuje účetní hodnotu dráhy. Význam železnice tedy byl větší pro cestující směrem na Břeclav a pro obce na trati, zejména pro Přibice, kde byla poplatně tomu v rámci racionalizačního rušení služeb a čekáren na nádražích výdejna jízdenek uzavřena až 2 roky po větších Pohořelicích - v roce 2006. Po ukončení osobní dopravy nenásledovalo správní řízení o zrušení trati, jak bychom možná čekali, ale postup poněkud jiný - převod kategorie z dráhy regionální na vlečku. To zní sice neškodně, ale u vlečky je možnost případného zrušení trati a zastávek mnohem jednodušší. Navíc to s sebou přineslo bič na posledního zbývajícího nákladního přepravce na trati, který nebyl ještě vyštván, pohořelický kovošrot - vlastník "vlečky" SŽDC má totiž možnost navyšovat poplatek za použití dopravní cesty libovolně nad mez, která u regionální dráhy podléhá cenové regulaci. Kovošrotu tak byly za přepravu na dráze výrazně zvýšeny ceny za současného zhoršení kvality poskytované služby. Nejen to, dráha v Pohořelicích končí přímo v těsném sousedství poměrně rozlehlé průmyslové zóny, která vše vozí po silnici. Člověk by si myslel, že mít trať až k fabrikám je vždy dobré a že by se někdy mohla hodit, ale starosta Pohořelic je jiného názoru - ve stanovisku města (PDF) nebránícím převodu trati na vlečku je znát, že by nejraději dráhu viděl rozebranou, aby se zlevnila stavba kruhového objezdu pro obsluhu průmyslové zóny automobilovou dopravou. Na závěr přidám několik fotek dokumentujících, jaké davy lidí do Pohořelic zavítaly na městské slavnosti vlakem 17.6.2012 (1, 2, 3, 4) - čímž se otevírá ještě jeden potenciál takové trati - turistický.
Fáze třetí a čtvrtá: Úřední zrušení a fyzická
likvidace trati
Trať 256
Čejč-Uhřice u Kyjova-(Ždánice):
Trať postavená původně pro přepravu cukrovky, v úseku Klobouky u Brna-Ždánice se zastávkami daleko od obcí. Osobní doprava byla zastavena v roce 1998, nákladní doprava až do Ždánic trvala do roku 2003, kdy skončila obsluha zdejší šroubárny. V roce 2006 byl úředně zrušen a v roce 2010 rozebrán úsek Uhřice-Ždánice včetně demolice stanic a zastávek, nesouhlas města Ždánic byl ignorován (více zde). Na podzim 2010 se zbylý úsek Čejč-Uhřice dostal do vlny spuštěných správních řízení o zrušení tratí na popud SŽDC, která byla později pozastavena z důvodu plánů Ministerstva dopravy "nechtěné" tratě prodat nebo převést na obce nebo regiony.
Trať 257
Mutěnice-Kyjov:
Likvidaci této trati jsem už dříve popsal v samostatném článku, tedy jen stručné shrnutí: Trať využívaná intenzívně nákladní dopravou, poté útlum těžby a průmyslu, pak stále využívána osobní dopravou mezi 2 největšími městy v okrese, poté pokažení jízdních řádů osobních vlaků a vedení nákladních vlaků jinudy, pak ukončení osobní dopravy, poté snaha úředně trať zrušit za odporu obcí, přesto pak úředně zrušena, poté delší dobu ponechána svému osudu, pak snaha nedávno vzniknuvšího Klubu přátel lokálek, o. s. a KŽC Doprava, s. r. o. právní cestou úřední zrušení zvrátit, poté rozebrání trati a výstavka cyklostezky na peníze z dotací Evropské unie, za které by se trať dala udržovat desítky let. Stát a kraj se tak zbavily nechtěné "nerentabilní" trati a obce místo ní získaly "rentabilní" cyklostezku, která se jistě zaplatí z poplatku za použití dopravní cesty od cyklistů, až ho někoho napadne zavést k lepení děr ve veřejných rozpočtech. Nakonec je to přece z evropských peněz, na které je u nás nahlíženo stylem "z cizího krev neteče", a kdo jich z EU vytahá nejvíc, ten je největší borec.
Další tratě
Trať 345
Nemotice-Koryčany:
5 km dlouhá formálně ne už trať, ale "prodloužená část kolejiště" stanice Nemotice. Vznikla z důvodu nákladní dopravy pro Thonetovu továrnu v Koryčanech (později Koryna), osobní doprava zde byla zavedena s jistou nevolí vlastníka po 1. světové válce, v roce 1932 byla nahrazena autobusy, za 2. světové války byla pro nedostatek nafty opět obnovena a v roce 1975 zrušena. V současnosti zde jezdí nostalgické vlaky KPKV.
Trať Hrušovany
u Brna-Židlochovice:
Cca 3 km dlouhá regionální dráha bez provozu zarostlá vegetací. Osobní doprava zde byla ukončena roku 1979 kvůli vyčerpání kapacity trati nákladními vlaky do zdejšího cukrovaru. V plánech Jihomoravského kraje je elektrifikace dráhy a posun železniční stanice v Židlochovicích blíž k autobusovému nádraží.